Záhony na zahradě, které jsou určené k pěstování zeleniny, je třeba na podzim zrýt na hrubé hroudy a přes zimu je nechat odpočívat. Nerovný povrch, který vytvoříme na záhonech, totiž zadrží veliké množství zimní vláhy a působením mrazu se půda také nakypří. Na jaře potom půjde dobře zpracovat. Jakmile na jaře půda jen trochu oschne, je vhodné ji pohnojit jak kompostem, tak i minerálními hnojivy. Poté urovnáme povrch záhonů pro pěstování zeleniny kovovými hráběmi. Takto je půda připravena pro výsev a výsadbu rostlin. Na jaře již půdu neryjeme, protože mnoho z rostlin, zejména ty s drobnými malými semeny, což je většina druhů zeleniny, vyžadují ztuhlejší půdu.
Rytí půdy
Plochy na zahradě, které jsme neměli na podzim volné, zryjeme z jara co nejdříve, jak jen je to možné, když už půda není zmrzlá a je oschlá. Při rytí záhonu by se nám neměly tvořit velké hroudy. Ihned po zrytí záhonu jej uhrabeme hráběmi tak, abychom měli nakypřený povrch záhonu.
Meziplodiny
Když sklízíme zeleninu ze záhonů, tak se nám během vegetační doby uvolňují plochy, které ihned obděláme. Zde bychom měli rýt půdu naprosto stejným způsobem, jako při rytí záhonů na jaře, to jest, že zrytou půdu ihned urovnáváme hráběmi. Ještě před rytím ji však důkladně zalijeme.
Hnojení půdy
Zeleninu na záhonech bychom měli hnojit kompostem, neboť obsahuje živiny, které zelenině zpravidla stačí. Například brambory jsou vděčné za organické hnojení.
Dusičnany v zelenině
Rostliny potřebují v sobě obsažené dusičnany k tvorbě bílkovin a dalších důležitých látek. Bez dusičnanů by totiž nemohly růst, ale jejich obsah je možné snížit. Obsah dusičnanů v zelenině je závislý na intenzitě světla a tepla. Proto čím více světla a tepla zelenina má, tím více dusičnanů se přeměňuje na bílkoviny. Z tohoto důvodu je obsah dusičnanů v listové zelenině zrána vyšší než k večeru.